Asi tak před čtvrt rokem jsem si koupil nový telefon značky HTC HD7 se systémem Windows Phone 7, o kterém bude tato mini recenze.

Ještě před zakoupením jsem určitou dobu řešil, s jakým systémem by měl můj nový stroj být – jedno jsem věděl jistě, měl by to být dotykový smartphone, ať nejsem pozadu za dobou, že 🙂 Rozhodoval jsem se mezi Androidem a právě Windows Phone 7, ale WP7 platforma nakonec výhrála – důvodem byla především výrazně nižší cena přístrojů ( 7500 Kč vs 13000 Kč za prakticky stejnou výbavu), chuť experimentovat a také příslib velké aktualizace, která na podzim přínese většinu chybějících vlastností. Inu koupil jsem si za 7,5 tisíce telefon HTC HD7 – je to asi po deseti letech můj první telefon jiné značky než (Sony) Ericsson.

 Když už jsem měl jasno, že to bude právě telefon s WP7, který si budu pořizovat, řešil jsem ještě model – na výběr jich tenkrát moc nebylo a pokud se nepletu, nabídka je i teď zcela stejná 🙂 Pomohl mi v tomto právě značkový obchod HTC v Praze naproti Bílé labuti. Zde jsem si všechny dostupné HTCčka nejprve vyzkoušel a náležitě osahal a volba nakonec padla na model HTC HD7, jehož  předností je 4.3″ velký displej, větší, než má iPhone 🙂 Samotné objednání jsem provedl v obchodě MaxShop, kde jej měli ihned skladem a za výbornou cenu tehdy 7500 Kč. Jedná se sice skoro jistě o šedý dovoz, ale to mě netrápilo. V HTC obchodě byl za cca 12 tisíc, sorry, to fakt ne.

Mobil dorazil za pár dnů – krabička celkem malá, nějakých 9x7x18 cm, uvnitř byl telefon, USB kabel s USB nabíječkou do zdi, noname sluchátka, nějaká klíčenka, 8cm CD s ovladačí (what?) a hromada manuálů, které ani není třeba číst. Zasunul jsem SIMkartu, dal nabíjet a zapl jsem ho – pár vteřin bootování, zadání PIN, nastavení pro první přihlášení a hle, mohu telefonovat. Popišme si tedy dojmy z tohoto telefonu za těch pár týdnů, co ho mám:

Vzhled a zpracování telefonu

Telefon na první pohled vypadá jako mnohé jiné smartphony od HTC – masivní tělo, velký displej, dole tři dotyková tlačítka, vpravo ovládání hlasitosti a focení, nahoře zapínání, dole jack na sluchátka a USB-nabíjení, vzadu pozor výklopný stojánek pro postavení mobilu na bok pro sledování filmů, to je dobrá vychytávka, a nakonec fotoaparát, LED diody, zadní repráček a zadní dvířka pro výmenu baterie a SIMkarty. To je vše. Tělo je z jakéhosi plastu, mobil budí masivní dojem a je i celkem těžký, taková cihlička 🙂 Samotné zpracování tlačítek na boku je průměrně, trochu mi vadí horní zapínací tlačítko, které se mačká občas s potížemi.

HW specifikace telefonu

Zde asi není moc co vymýšlet – všechny telefony se systémem WP7 mají přesně dané minimální požadavky, které musí splňovat, tj. GPS senzor, min 800MHz procesor, 576 MB RAM (minimum je 512MB), WiFi adaptér, rádio přijímač,  multitouch 800x480px obrazovka, 5Mpx fotoaparát, tři tlačítka pro ovládání vespod: zpět, domů, hledat. V porovnání s konkurenčními Androidy či iPhonem je to výbava veskrze standardní, nic zde výrazně nechybí ani nepřebývá, snad jen přední kamera a slot na SD kartu (to je bohužel omezení všech mobilů s WP7). Výkon telefonu na tomto HW je zcela dostačující a telefon funguje bez jakýchkolik zadrhávání.

Operační systém Windows Phone 7

Teď se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu – jaký je onen nový systém Windows Phone 7? Jedním slovem báječný, pojďme si jej ale popsat postupně. Zakoupený telefon měl úplně první verzi systému, kterou jsem hned po spuštění přeinstaloval novější verzí označovanou NoDo, která přinášela lepší Marketplace a podporu Copy&Paste, což se hodí. Samotný systém byl napsán od začátku nový s důrazem na maximální uživatelskou přívětivost, bezpečnost aplikací běžících v sandboxu a především jednotnost veškeré grafiky, přehlednost a jednoduchost – to se Microsoftu opravdu podařilo. Záladem samotného UI je tzv. systém dlaždic Metro – úvodní menu je poskládáno do dvou sloupců z dlaždic, které ukazují ikonu aplikace a nebo také aktuální údaje, jako třeba počet nepřečtených SMS či zmeškané hovory. Toto menu je zvláštní už tím, že nezabírá celou obrazovku, ale jen pás v jakémsi zlatém řezu – nebere to nic na funkčnosti a uživateli se to podvědomě líbí 🙂 Napravo od hlavního menu je vedlejší menu, kde jsou všechny systémové i nainstalované aplikace abecedně pod sebou. Aplikace z tohoto menu je možno připnout na hlavní menu a nebo naopak odebrat. Co také zaujme na první pohled je naprosto plynulé posouvání a ovládání tohoto rozhraní prsty – dlaždice a menu při pohybu jen proplouvají a vše působí naprosto přirozeně a lehce – žádné trhané animace a blikavé přechody mezi nabídkami jako u iPhone či Androidu, zde je uživatelský vzhled a chování opravdu o krok dál.

Samotné aplikace: telefon obsahuje asi deset zabudovaných aplikací, které lze používat, jako je: telefonování, SMS, Internet Explorer, budík, kalendář, hudba+videa, fotky, fotoaparát, mapy, lidé, hry, kalkulačka, Marketplace a nastavení. V marketplace si lze potom nainstalovat další aplikace, hry či stáhnout hudbu, vše velmi snadno a jednoduše.

Pokračování brzy 🙂